Určuje normu, dle které jsou rukavice certifikovány.

Určuje hlavní materiál použitý pro výrobu rukavic.
Vlastnosti materiálu mohou výrazně ovlivnit vhodnost rukavic pro konkrétní pracovní prostředí.

Určuje typ usně/kůže, použité pro výrobu rukavic (celokožených, kombinovaných, svářecích, atd.).
Každý typ usně má svá specifika.
Pokud je na rukavici použito více typů usní, tento parametr poukazuje na useň použitou na dlani.

Určuje typ materiálu, který se vyskytuje v dlaňové (úchopové) části rukavice.

Specifikuje konstrukční řešení dlaňové části rukavice.
Obvykle se řeší u celokožených, kombinovaných a svářecích rukavic.

Specifikuje délku rukavic vč.manžety.
Délka rukavic je nejčastěji řešena u chemických a teploodolných rukavic, kdy uživatel potřebuje chránit i předloktí.

Parametr řeší mechanickou odolnost rukavice proti řezu čepelí.
Stupeň ochrany je vyjádřen číslem (1-5).
Odolnost proti proříznutí je vypočítán na základě počtu zářezů jednou čepelí do vzorku, než se vzorek prořízne.

Určuje, zda je střih univerzální, nebo zda je více přizpůsoben nuancím dámské postavy.

Určuje druh oděvu na základě střihu.

Určuje, zda je střih univerzální, nebo zda je více přizpůsoben nuancím dámské postavy.

Parametr řeší odolnost rukavice proti kontaktnímu teplu dle normy EN 407.
Stupeň ochrany je vyjádřen číslem (1-4).
Při stanovené kontaktní teplotě nesmí být nárůst teploty (uvnitř rukavice) vyšší než 10 °C za 15 sekund.
Tento parametr se řeší hlavně u teploodolných a svářecích rukavic.

Určuje druh oděvu na základě střihu.

Více přibližuje druh oděvu.

Specifikuje termoizolační schopnosti rukavic.

Více přibližuje druh oděvu.

Specifikuje délku nohavic u kalhot, délku rukávů s svršků a délku plášťů/zástěr.

Specifikuje délku nohavic u kalhot, délku rukávů s svršků a délku plášťů/zástěr.

Specifikuje základní (převažující/podkladovou) barvu oděvu.

Určuje variabilitu oděvu.
Zda má oděv nějaké odepínatelné prvky, které mohou oděv lépe přizpůsobit pracovnímu prostředí.

Specifikuje základní (převažující/podkladovou) barvu oděvu.

Určuje schopnost oděvu zajišťovat teplotní komfort nositele.

Určuje typ materiálu povrstvení rukavice, které výrazně ovlivňuje vlastnosti rukavic.

Určuje třídy výstražných oděvů s vysokou viditelností dle EN 20471.
Třídy jsou určeny na základě plochy podkladového Hi-Vis materiálu a plochy reflexního materiálu.
Třída 3 = nejvyšší úroveň (viditelnost na nejdelší vzdálenost).

Určuje schopnost oděvu zajišťovat teplotní komfort nositele.

Specifikuje, zda je oděv nějak přizpůsoben odolávání vodě, případně jiným zdraví neškodným kapalinám.

Určuje, zda má oděv kapuci či nikoliv.
A pokud kapuci má, zda se s ní dá nějak manipulovat.

Určuje základní bezpečnostní/ochranné prvky obuvi.

Specifikuje druh zakončení svršků v oblasti krku.

Specifikuje materiál bezpečností/ochranné tužinky.
Tužinka je prostředek chránící přední část nohy (prsty a záprstí) před případným rozdrcením či amputací prstů, spadne-li vám na nohu nějaký těžký předmět (cihla, trubka, atd.).
Dle EN ISO 20346 musí ochranná tužinka odolat nárazu o energii 100 J (kovový klín o hmostnosti 10 kg spuštěný na tužinku shora z výšky 1 m).
Dle EN ISO 20345 musí bezpečnostní tužinka odolat nárazu o energii 200 J (kovový klín o hmostnosti 20 kg spuštěný na tužinku shora z výšky 1 m).

Specifikuje materiál mezistélky chránící proti propichu.
Mezistélka je prostředek chránící chodidlo před možným poraněním, které hrozí při šlápnutí na ostrý předmět (hřebík, kovový hrot, atd.).
Dle EN ISO 20344 musí mezistélka odolat tlaku minimálně 1100 N.

Určuje, zda jsou rukavice vybaveny hliníkovou vrstvou chránící proti sálavému teplu.
Hliníková vrstva se vyskytuje na hřbetu rukavice či po celé délce vnější části rukavice (hřbetu včetně manžety).
Tento parametr je řešen u teploodolných rukavic.

Specifikuje materiál podešve a mezipodešve.
Materiál podešve/mezipodešve výrazně ovlivňuje, na jaký typ pracoviště je obuv vhodná.

Určuje protiskluzné vlastnosti podešve dle normy EN ISO 20344.
Protiskluz podešve se testuje na ploché i nakloněné podložce (pod úhlem 7 stupňů).
Norma měří tzv. koeficient tření.

Označuje obuv vhodnou na pracoviště citlivá na elektrostatický výboj (EPA pracoviště).
Taková obuv nevytváří elektrostatický náboj, který by mohl vážně poškodit jemné elektronické komponenty výrobků.

Označuje obuv, která neobsahuje žádné kovové části. Je obvykle lehčí a není detekovatelná.

Specifikuje materiál použitý na svrchní díl obuvi.
Svrchní materiál výrazně ovlivňuje odolnost a prodyšnost obuvi.

Membrána je tenká vrstva, která je součástí svrchní části obuvi (umístěna je mezi vrchním materiálem a vnitřní podšívkou). Tvoří rozhraní mezi vnitřním prostředím v obuvi a vnějším prostředím, které je ovlivňováno počasím.
Membrána je tvořena sítí mikroskopických pórů (kanálků) ve vysoké hustotě (až 1 miliarda na 1 cm2). Tyto póry jsou dostatečně velké, aby jimi mohla proniknout molekula vodní páry, a zároveň jsou natolik malé, že jimi neprojde molekula vody (ta je přibližně 5x větší). Z toho plyne, že paropropustná membrána, jak již napovídá její název, propustí vodní páry ven z obuvi do okolního prostředí a zároveň nepropustí vodu v kapalném stavu dovnitř obuvi.
Díky těmto vlastnostem je obuv s membránou voděodolná a zároveň prodyšná. Zabraňuje nadměrnému pocení a tím zajišťuje komfortní klima v obuvi i pro práci v náročných podmínkách.

Určuje, zda má obuv podšívku, zajišťující příjemné klima i při práci v chladném prostředí či zimním období.
Zateplená podšívka může být z pravé či umělé kožešiny, textilie (flanel, plsť, atd.) nebo ze speciální izolační vrstvy (3M Thinsulate, atd.).

Specifikuje obuv určenou pro ženy.
Obuv je vyráběna na dámském kopytu a je přizpůsobena nuancím dámského chodidla.
Obvykle je dámská obuv i v menším velikostním rozhraní (do v.42/43).
Může se vyskytovat i s nižším podpatkem.

Specifikuje typ upínání obuvi na nohu.