Vše o botách

POŽADAVKY NA PROTISKLUZNÉ VLASTNOSTI PODEŠVE

Dle požadavků normy EN ISO 20344 se protiskluznost zkouší na ploché i nakloněné podložce (úhel 7°) a na dvou typech povrchu. Při této zkoušce se měří koeficient tření.

SRA - Obuv se zkoušela na keramické podložce potřísněné saponátem a splnila min. limit koeficientu tření

SRB - Obuv se zkoušela na ocelové podložce potřísněné glycerolem a splnila min. limit koeficientu tření

SRC - Podešev splnila podmínky pro SRA i SRB

Označení úrovně protiskluznosti se uvádí za označením normy, např. EN ISO 20345 S1P SRA



EN ISO 20347 - Osobní ochranné prostředky – Pracovní obuv

U pracovní obuvi není stanoven požadavek na zkoušení ochrany prstů (nemá tužinku ve špici).



EN ISO 20346 – Osobní ochranné prostředky – Ochranná obuv

U ochranné obuvi je dán požadavek na zkoušení ochrany prstů (má ochrannou tužinku). Tužinka je konstruovaná k ochraně proti nárazu energií nejméně 100 J a proti stlačení tlakem nejméně 10 kN.



EN ISO 20345 – Osobní ochranné prostředky – Bezpečnostní obuv

U bezpečnostní obuvi je dán požadavek na zkoušení ochrany prstů (má bezpečnostní tužinku). Tužinka je konstruovaná k ochraně proti nárazu energií nejméně 200 J a proti stlačení tlakem nejméně 15 kN.





ČSN EN 61340-4-3 – Elektrostatika – část 4-3: Standardní zkušební metody pro specifické aplikace - Obuv

ČSN EN 61340-5-1 – Elektrostatika – část 5-1: Ochrana elektronických součástek před elektrostatickými jevy

Obuv může být označována jako ESD, pokud její povrchový odpor je v rozmezí 105 až 108 ohmů. ESD obuv by se měla používat ve všech případech, kdy je potřeba rozptýlit vrůstající elektrostatický náboj do země. Odpor ESD obuvi leží v dolní části intervalu odporu antistatické obuvi pro průmyslové použití.



Vzhledem k tomu, že je vodivost silně závislá na vlhkosti vzduchu a klimatickém prostředí v podnicích můžou být velmi rozdílné, je ESD obuv testována v několika klimatických třídách.

TŘÍDA 1 = 10% relativní vlhkost vzduchu

TŘÍDA 2 = 25% relativní vlhkost vzduchu

TŘÍDA 3 = 50% relativní vlhkost vzduchu

Další faktory ovlivňující vodivost jsou povrch podlahy, úroveň znečištění obuvi a podlahy a další. Pokud je ESD obuv používána jako hlavní zemnící prostředek je nezbytné, přezkoušet její vlastnosti v případě jakékoliv změny v provedení, ale také před každým vstupem do EPA prostor. Například použití nevhodné stélky mění elektrický odpor obuvi.

ČSN EN 50321 – Elektricky izolační obuv pro práci v instalacích nízkého napětí

Norma stanovuje požadavky na elektricky izolační obuv používanou při práci pod napětím nebo v blízkosti živých částí instalací s napětím do 1 000 V AC.

EN ISO 20349 – Osobní ochranné prostředky – Ochranná obuv proti tepelným rizikům a stříkancům roztaveného kovu vyskytujícím se ve slévárnách a při svařování – požadavky a metody zkoušení

V této normě se řeší výška a materiál svršku obuvi, švy, nártová část z jediného dílu, atd., aby obuv mohla odolat rizikům spojeným s prací s tepelnými riziky či riziky potřísnění roztaveným kovem.

EN ISO 17249 – Bezpečnostní obuv odolná proti pořezání řetězovou pilou

V této normě řešíme a rozdělujeme obuv na třídy, dle schopnosti chránit proti pořezání motorovou pilou při různé rychlosti řetězu.

TŘÍDA 1 = 20 m/s

TŘÍDA 2 = 24 m/s

TŘÍDA 3 = 28 m/s

Ochranný prvek proti pořezání je obvykle umístěn jen v přední (nártové) části obuvi.

TUŽINKY

Tužinka je prostředek chránící přední část nohy (prsty a záprstí) před případným rozdrcením či amputací prstů, spadne-li vám na nohu nějaký těžký předmět (cihla, trubka atd.). Dle EN ISO 20345 musí bezpečnostní tužinka odolat nárazu energii 200 J (kovový klín o hmotnosti 20 kg spuštěny na tužinku shora z výšky 1 m).

Typy tužinek (dle použitého materiálu):

• Ocelová – nejtěžší a nejlevnější varianta, váha cca 93 g
• Hliníková – váha je redukována cca o 40 % oproti ocelové, na cca 54 g
• Kompozitní – nejlehčí, váha cca 50 g. Velkou výhodou kompozitní špice spočívá v izolačních vlastnostech materiálu – na rozdíl od kovových tužinek nevedou chlad či teplo. Při mírnější deformaci se tvar tužinky vrátí do původního stavu, na rozdíl od kovových tužinek, které při deformaci zůstanou deformované.
• Ze skelných vláken – o trochu těžší než kompozitní, váha cca 60 g, ale s vyšší mechanickou odolností, než ostatní materiály tužinek
• Karbonová - mimořádně lehké, ale dostatečně pevné tužinky, které díky své tenkosti poskytují mimořádný prostor uvnitř obuvi.

MEZISTÉLKY (PLANŽETY)

Prostředek k ochraně vašeho chodidla před možným poraněním, které hrozí při šlápnutí na ostrý předmět (např. hřebík, kovový hrot atd.). Dle EN ISO 20344 musí mezistélka/planžeta odolat tlaku minimálně 1100 N.



Typy mezistélek:

• Kovová (ocelová) – těžší a levnější varianta, váha cca 65 g. Jde o rovnou kovovou vrstvu vloženou mezi podešev a napínací stélku.
• Nekovová – lehčí a pružnější než kovová mezistélka, která nevede chlad či teplo. Chrání 100 % chodidla oproti kovové mezistélce, která chrání jen cca 85 % chodidla. To je dáno tím, že nekovová mezistélka se dá všit do obuvi, a tudíž se rozprostírá od strany ke straně. Kovová mezistélka je vložena mezi švy v obuvi a prostor mezi mezistélkou a švem je nechráněn.

PODEŠVE

PU = polyuretan = materiál s dobrou přilnavostí a odolností proti oděru. Dále je odolný vůči palivům. Krátkodobě odolává teplotě až do 120 °C. V chladném počasí se jeho vlastnosti horší (tvrdne).
TPU = termoplastický polyuretan = materiál s dobrou odolností proti oděru, je pružnější a s lepšími protiskluznými vlastnostmi než PU. Vhodný do vnitřních nebo suchých čistých vnějších prostor.
Pryž = pružnější než PU, a to i v chladném prostředí. Je žáruvzdorná, krátkodobě odolává teplotě až do 300 °C. Výrazněji odolává chemikáliím, než PU/TPU. Odolnost proti oděru je ovšem horší.
EVA = ethylenvinylacetát = lehký a pružný pěnový materiál. Výborně odolává nárazům a mechanickému opotřebení. Často se u dvousložkových podešví používá jako mezipodešev.


SVRŠKY

Lícová useň= nejkvalitnější typ usně, hladký, jemně strukturovaný povrch s malými póry. Prodyšný materiál odolný mechanickým vlivům.
Nubuk= useň broušená po líci. Výjimečně prodyšná, náročnější na údržbu. Na dotek sametová jako broskev.
Crazy Horse= maštěný či voskovaný Nubuk. Méně prodyšný, ale snazší na údržbu
Napa= mladá useň z telete či jehněte
Štípaná useň= méně kvalitní typ usně, z druhé či třetí vrstvy zpracované kůže.
Velur= méně kvalitní typ usně, z druhé či třetí vrstvy zpracované kůže.
Mikrovlákno= prodyšný syntetický materiál. Dobře udržovatelný a pratelný.
Textil= prodyšný tkaný či netkaný materiál. Vhodný na obuv, která není vystavena silným mechanickým rizikům, kapalinám či chemikáliím.

Co je to paropropustná membrána a k čemu je užitečná?

Membrána je tenká vrstva, která je součástí svrchní části obuvi (umístěna je mezi vrchním materiálem a vnitřní podšívkou). Tvoří rozhraní mezi vnitřním prostředím v obuvi a vnějším prostředím, které je ovlivňováno počasím.

Membrána je tvořena sítí mikroskopických pórů (kanálků) ve vysoké hustotě (až 1 miliarda na 1 cm2). Tyto póry jsou dostatečně velké, aby jimi mohla proniknout molekula vodní páry, a zároveň jsou natolik malé, že jimi neprojde molekula vody (ta je přibližně 5x větší). Z toho plyne, že paropropustná membrána, jak již vyznívá z jejího názvu, propustí vodní páry ven z obuvi do okolního prostředí a zároveň nepropustí vodu v kapalném stavu dovnitř obuvi.


>

Díky těmto vlastnostem je obuv s membránou voděodolná a zároveň prodyšná. Zabraňuje nadměrnému pocení a tím zajišťuje komfortní klima v obuvi i pro práci v náročných podmínkách.