Určuje normu, dle které jsou rukavice certifikovány.

Specifikuje vlastnosti oděvů vhodných pro svářeče dle normy EN 11611. Tato norma rozděluje oděvy na 2 třídy.
Třída 1 - svařování plamenem, WIG, MIG, mikroplazmové, tvrdé pájení, bodové svařování, MMA (elektroda s rutilovým obalem)
Třída 2 - MMA (elektroda s celulózovým obalem), MAG, MIG (vysokým proudem), plazmové řezání či řezání kyslíkem
Pod necertifikovanými oděvy jsou produkty z kůže.

Určuje hlavní materiál použitý pro výrobu rukavic.
Vlastnosti materiálu mohou výrazně ovlivnit vhodnost rukavic pro konkrétní pracovní prostředí.

Specifikuje vlastnosti teploodolných oděvů dle normy EN 11612.
Základní ochranou jsou míněny oděvy chránící proti šíření plamene, konvekčnímu, sálavému a kontaktnímu teplu.
Dále jsou specifikovány oděvy vhodné do sléváren hliníku (parametr "D") a sléváren kovů (parametr "E").

Určuje typ usně/kůže, použité pro výrobu rukavic (celokožených, kombinovaných, svářecích, atd.).
Každý typ usně má svá specifika.
Pokud je na rukavici použito více typů usní, tento parametr poukazuje na useň použitou na dlani.

Specifikuje typ chemicky ochranných oděvů z hlediska času, materiálu a způsobu použití.

Specifikuje úroveň ochrany oděvů proti chemikáliím.
6 (základní) = oděv proti kapalným chemikáliím (náhodný postřik).
5/6 = oděv proti kapalným chemikáliím (náhodný postřik) a pevným částicím chemikálií.
4/5/6 = oděv proti kapalným chemikáliím ve formě spreje (rozstřik) a pevným částicím chemikálií.
3/4/5/6 = oděv proti kapalným chemikáliím ve formě proudu (tlak až 150 kPa) a pevným částicím chemikálií.

Určuje typ materiálu, který se vyskytuje v dlaňové (úchopové) části rukavice.

Specifikuje vlastnosti a úroveň ochrany elektrostatických oděvů.
Antistatické oděvy chrání především uživatele. Brání přeskočení jiskry v prostředí, kde může hrozit výbuch.
ESD oděvy chrání predevším produkty. Brání poškození součástek citlivých na elektrostatický výboj.

Specifikuje konstrukční řešení dlaňové části rukavice.
Obvykle se řeší u celokožených, kombinovaných a svářecích rukavic.

Specifikuje úroveň ochrany oděvů chránících před tepelnými účinky elektrického oblouku metodou box.
Třída 1 je testována na 4 kA a třída 2 na 7 kA.

Specifikuje délku rukavic vč.manžety.
Délka rukavic je nejčastěji řešena u chemických a teploodolných rukavic, kdy uživatel potřebuje chránit i předloktí.

Specifikuje počet a umístění reflexních pruhů na oděvech.

Určuje, zda je střih univerzální, nebo zda je více přizpůsoben nuancím dámské postavy.

Určuje druh oděvu na základě střihu.

Parametr řeší odolnost rukavice proti kontaktnímu teplu dle normy EN 407.
Stupeň ochrany je vyjádřen číslem (1-4).
Při stanovené kontaktní teplotě nesmí být nárůst teploty (uvnitř rukavice) vyšší než 10 °C za 15 sekund.
Tento parametr se řeší hlavně u teploodolných a svářecích rukavic.

Více přibližuje druh oděvu.

Specifikuje termoizolační schopnosti rukavic.

Specifikuje délku nohavic u kalhot, délku rukávů s svršků a délku plášťů/zástěr.

Napomáhá určit vhodný produkt dle daného pracovního prostředí.

Specifikuje barvu skořepiny ochranné přilby/skořepiny.

Specifikuje základní (převažující/podkladovou) barvu oděvu.

Určuje, zda má přilba ventilační systém pro průchod vzduchu skrz přilbu, který zvyšuje komfort nošení.
Otevřená ventilace nemusí být vhodná při nepříznivém počasí (vítr, déšť), kdy se vítr či voda může dostat do přilby.
Jakákoliv ventilace je nevhodná pro práci s elektrickým proudem.

Určuje gramáž základního materiálu.
Gramáž se většinou řeší u triček, mikin a montérkových oděvů.
U více vrstvých oděvů (svršek/zateplení/podšívka) tato informace pozbývá smyslu.

Specifikuje počet uchycení náhlavních koše uvnitř přilby.
Čím více bodů, tím je tlak náhlavního kříže lépe rozložen a nošení je příjemnější.

Specifikuje materiál čelní potní pásky, případně dalších potítek.

Určuje schopnost oděvu zajišťovat teplotní komfort nositele.

Specifikuje, jak lze přizpůsobit produkt velikosti hlavy.

Určuje dobu životnosti přilby, než materiály začnou degradovat.

Určuje, zda má oděv kapuci či nikoliv.
A pokud kapuci má, zda se s ní dá nějak manipulovat.

Specifikuje, jakým způsobem lze štít upevnit na hlavě.

Specifikuje konstrukci produktu a jeho možnost uchycení/nošení.

Určuje průměrnou útlumovou schopnost produktu napříč celým frekvenčním spektrem.

Specifikuje materiál zorníku štítu.
Typ materiálu určuje ochranné vlastnosti štítu.

Určuje základní bezpečnostní/ochranné prvky obuvi.

Detekovatelné zátky jsou vhodné do potravinářství (lze je nalézt pomocí detektoru kovů).
Dielektrická sluchátka jsou vhodná na pracoviště s nebezpečím výbuchu či pro práci s elektrickým proudem.

Specifikuje materiál bezpečností/ochranné tužinky.
Tužinka je prostředek chránící přední část nohy (prsty a záprstí) před případným rozdrcením či amputací prstů, spadne-li vám na nohu nějaký těžký předmět (cihla, trubka, atd.).
Dle EN ISO 20346 musí ochranná tužinka odolat nárazu o energii 100 J (kovový klín o hmostnosti 10 kg spuštěný na tužinku shora z výšky 1 m).
Dle EN ISO 20345 musí bezpečnostní tužinka odolat nárazu o energii 200 J (kovový klín o hmostnosti 20 kg spuštěný na tužinku shora z výšky 1 m).

Určuje, zda jsou rukavice vybaveny hliníkovou vrstvou chránící proti sálavému teplu.
Hliníková vrstva se vyskytuje na hřbetu rukavice či po celé délce vnější části rukavice (hřbetu včetně manžety).
Tento parametr je řešen u teploodolných rukavic.

Specifikuje materiál podešve a mezipodešve.
Materiál podešve/mezipodešve výrazně ovlivňuje, na jaký typ pracoviště je obuv vhodná.

Určuje protiskluzné vlastnosti podešve dle normy EN ISO 20344.
Protiskluz podešve se testuje na ploché i nakloněné podložce (pod úhlem 7 stupňů).
Norma měří tzv. koeficient tření.

Hygienické sety vhodné pro renovaci mušlových chráníčů.
Náhradní zátky pro zátky na pásku.

Označuje obuv vhodnou na pracoviště citlivá na elektrostatický výboj (EPA pracoviště).
Taková obuv nevytváří elektrostatický náboj, který by mohl vážně poškodit jemné elektronické komponenty výrobků.

Označuje obuv, která neobsahuje žádné kovové části. Je obvykle lehčí a není detekovatelná.

Specifikuje materiál použitý na svrchní díl obuvi.
Svrchní materiál výrazně ovlivňuje odolnost a prodyšnost obuvi.

Určuje, zda má obuv podšívku, zajišťující příjemné klima i při práci v chladném prostředí či zimním období.
Zateplená podšívka může být z pravé či umělé kožešiny, textilie (flanel, plsť, atd.) nebo ze speciální izolační vrstvy (3M Thinsulate, atd.).

Specifikuje obuv určenou pro ženy.
Obuv je vyráběna na dámském kopytu a je přizpůsobena nuancím dámského chodidla.
Obvykle je dámská obuv i v menším velikostním rozhraní (do v.42/43).
Může se vyskytovat i s nižším podpatkem.

Specifikuje typ upínání obuvi na nohu.