Určuje normu, dle které jsou rukavice certifikovány.

Určuje hlavní materiál použitý pro výrobu rukavic.
Vlastnosti materiálu mohou výrazně ovlivnit vhodnost rukavic pro konkrétní pracovní prostředí.

Určuje typ usně/kůže, použité pro výrobu rukavic (celokožených, kombinovaných, svářecích, atd.).
Každý typ usně má svá specifika.
Pokud je na rukavici použito více typů usní, tento parametr poukazuje na useň použitou na dlani.

Určuje typ materiálu, který se vyskytuje v dlaňové (úchopové) části rukavice.

Specifikuje konstrukční řešení dlaňové části rukavice.
Obvykle se řeší u celokožených, kombinovaných a svářecích rukavic.

Specifikuje délku rukavic vč.manžety.
Délka rukavic je nejčastěji řešena u chemických a teploodolných rukavic, kdy uživatel potřebuje chránit i předloktí.

Parametr řeší mechanickou odolnost rukavice proti řezu čepelí.
Stupeň ochrany je vyjádřen číslem (1-5).
Odolnost proti proříznutí je vypočítán na základě počtu zářezů jednou čepelí do vzorku, než se vzorek prořízne.

Parametr řeší mechanickou odolnost rukavice proti řezu čepelí.
Stupeň ochrany je vyjádřen písmenem (A-F).
Odolnost proti proříznutí je vypočítán na základě síly potřebné k proříznutí materiálu a pro každý pokus se použije nová čepel.

Parametr řeší odolnost rukavice proti kontaktnímu teplu dle normy EN 407.
Stupeň ochrany je vyjádřen číslem (1-4).
Při stanovené kontaktní teplotě nesmí být nárůst teploty (uvnitř rukavice) vyšší než 10 °C za 15 sekund.
Tento parametr se řeší hlavně u teploodolných a svářecích rukavic.

Specifikuje termoizolační schopnosti rukavic.