Bederní protektory

Výsledky průzkumu jejich účinnosti a postojů k nim na vybraném vzorku průmyslové populace

Podle zdravotnických statistik incidence onemocnění páteře, zejména v její bederní části (obecně ze subjektivního hlediska označované jako bolesti v zádech) výrazně stoupá. Např. ve studiích provedených ve Švédsku bylo zjištěno, že 65% pracujícího obyvatelstva vyhledává lékařskou pomoc pro bolest v kříži nebo při ischiasu. Potíže jsou přibližně stejně časté jak u mužů, tak u žen a nejčastěji se objevují v období 30 - 50 let.

Subjektivně pociťované pocity v oblasti páteře a následná onemocnění objektivně zjistitelná, se v lékařské diagnostice označují jako „vertebrogenní" a projevují se bolestmi v zádech, poruchami hybnosti, poruchami kloubů, vazů, bolestmi souvisejících svalů atd. Někdy bolest vystřeluje do hlavy, ramen, do dolních končetin. Z hlediska fyziologie bolesti je důležité, že bolest aniž hodnotíme její intenzitu i časový průběh (mírná, silná, občasná, trvalá), má významnou biologickou úlohu, tj. varovat organismus před poškozením. To je zvlášť důležité u pohybového ústrojí, které jako jediné podléhá naši vůli a nemá proto jinou možnost se bránit nevhodnému zacházení než tím, že působí bolest. Z těchto důvodů nelze podceňovat jakékoliv, na první pohled nevýznamné „signály", že něco s naší páteří není v pořádku a je nutno hledat pravděpodobnou příčinu. Taktéž v České republice vertebrogenní poruchy představují velmi početnou skupinu nemocných a jsou ve zdravotnických statistikách na druhém místě po onemocnění dýchacích cest a mají tudíž velkou ekonomickou závažnost.

Příčiny bolestivých pocitů, ať již v oblasti krční, hrudní či bederní páteře u pracující populace spočívají nejčastěji v:

• překročení přípustných váhových limitů břemen, obrobků, přepravek apod., v nepřiměřené frekvenci jejich zvedání, v dlouhé dráze při jejich přenášení, ve špatných úchopových možnostech, v nesprávném zvedání břemen z nízko položených rovin, při jejich zvedání do větší výšky apod.
• opakovaném vykonávání pracovních pohybů, zejména velkých svalových skupin horních končetin, v jejich přetěžování, tj. překročení fyzické zdatnosti, v jednostrannosti pohybů (zapojení stále stejných svalových skupin bez možnosti jejich střídání), při převaze statické práce jako je držení břemene apod.
• nefyziologické základní pracovní poloze jako např. předklánění, naklánění, práce v podřepu, ve výponu apod., v nevhodné konstrukci pracovního sedadla bez možnosti změny výšky sedáku, chybějící zádová opěra či chybná konstrukce apod.
• nevhodném uspořádání pracovního místa, což souvisí s pracovními pohyby. Nesprávná výška manipulační (pracovní) roviny, dosahové oblasti a zóny neodpovídají tělesným rozměrům, omezený prostor pro dolní končetiny, chybné umístění ovládačů u stacionárních a u pracovně pojíždějících stolů apod.

Z hlediska prevence vzniku onemocnění páteře u osob v průmyslových závodech, tj. v oblasti zpracovatelské (výrobní), dopravní atd., kde jsou používány různé stroje a technická zařízení je možno tato rizika podstatně snížit respektováním ergonomických požadavků na jejich konstrukci. Nicméně způsob organizace práce, její dělba, pracovní postupy budou vždy vyžadovat aktivaci motorické složky člověka, vykonávání různých pracovních pohybů, manipulaci s břemeny atd.

Významnou úlohu v prevenci všech negativních příznaků přetížení páteře má nepochybně osvětová činnost. Zaměstnanci by měli být pomocí různých instruktivních prostředků, jako jsou příručky, brožury, plakáty, besedy, přednášky apod., seznamováni se zásadami jako je správný způsob zvedání břemen, správného sezení, uspořádání pracovního místa, s prováděním kompenzačních cviků a s používáním bederních protektorů zpevňujících bederní páteř.

Z výsledků šetření lze usuzovat, že používání bederních protektorů je přijímáno převážnou většinou dotazovaných velmi pozitivně a získané závěry tomu nasvědčují.

Přestože došlo ke zmenšení rozsahu projektu proti původním předpokladům, výsledky poskytují výrazný signál pro zaměstnavatele zejména v oblasti snížení počtu zameškaných směn v důsledku bolestivosti zad a snížení počtu návštěv lékaře. Neméně významným je i zjištění, že používání bederních protektorů výrazně snižuje počet dní s bolestivostí zad (zlepšení stavu o 52,7% ) a tím i snížení tzv. "skryté pracovní neschopnosti", kdy pracovníkovi bolest brání v plnohodnotném pracovním výkonu, ale přesto do práce dochází. Tento výsledek potvrzuje správnost používání bederních protektorů jako preventivního prostředku ochrany bederní páteře

Bederní protektor jako výrobek je respondenty hodnocen velmi kladně. Z výsledků vyplývá, že jeho použití je jednoduché a komfortní. Dále lze z výsledků usuzovat, že respondenti pochopili a ocenili přínos bederního protektoru z hlediska držení těla a používání správné zvedací techniky.

Jak vyplývá z výsledků šetření, došlo mezi respondenty ve sledovaném období k výraznému upevnění návyků při používání správné zvedací techniky zejména přechodem respondentů ze skupin používajících správnou zvedací techniku výjimečně nebo občas.